Policejní likvidace squatu v Papírenské byla střetem o podobu společnosti. Má se řídit potřebami lidí nebo zájmy byznysu?
Stahujte, tiskněte a šiřte červnové číslo nástěnných novin A3!
Text A3 na afed.cz.
A3 (červen 2025) ke stažení ZDE.
Luisa Landová-Štychová revoltující
U příležitosti 12. ročníku Anarchistického festivalu knihy vychází kniha věnovaná Luise Landové-Štychové (1885–1969),což byla svého času významná postavou českého anarchistického hnutí. Nejenže měla podíl na jeho formování před první světovou válkou a krátce po ní, byla navíc svébytnou myslitelkou. Akcentovala témata, která se u mužů ne vždy setkávala s pochopením, což platí podnes. Tato sbírka seznamuje s jejími dobovými články, v nichž se mj. důkladně věnuje postavení žen, a to jak ve společnosti, tak v hnutí. Dále přináší přepisy jejích rukopisů týkajících se anarchismu a několik vzpomínek na hnutí.
144 stran A6, doporučený příspěvek na pokrytí nákladů 140 Kč
A3: Naděje na lepší svět
A3: Kdo chce okrást ženy o práva?
Existenční večírek: anarchistické geografie
Ve středu 23. dubna 2025 se bude konat tradiční Existenční večírek, který formou diskusního setkání představí jarní číslo anarchistické revue Existence, které se z velké části věnuje tématu anarchistické geografie.
Vzpomeneme si, co v nás zanechaly hodiny zeměpisu a jaký „skrytý učební plán“, použijeme-li výrazu, kterým jsme se zabývalx na minulém – pedagogickém – večírku, s sebou nesly. Zkusíme si představit, co by se mohlo skrývat za pojmem „anarchistické geografie“, a navrhnout vlastní alternativní geografii s tím, co by mohla, nebo naopak neměla obsahovat a k čemu by měla sloužit. Mnozí z nás rádx cestují a poznávají, jiní o tom rádx čtou – i to se pokusíme zúročit.
Tvůrkyně a tvůrci Existence navíc přivítají jakoukoli zpětnou vazbu a budou zároveň rádx za náměty na hlavní témata dalších čísel, nápady na vylepšení a spolupráci.
A3: Projevy fašizace
Existence č. 1/2025: Anarchistická geografie
Je jaro roku 2025. A pokud někdo věřil, že vývoj věcí jde vždy kupředu a má tendenci se zlepšovat, dost možná z takové nepodložené teorie právě v posledních měsících vystřízlivěl. Prohlubující se klimatická krize, genocida v Gaze, turecké útoky na kurdské oblasti, pokračující ruská snaha okupovat Ukrajinu, druhý nástup Trumpa do prezidentského úřadu… To vše nějakým způsobem přepisuje geografii. Geografii, která je postavena na oficiálním dogmatu, že každé místo musí přináležet nějakému státu, nejsou přípustná bezstátní území, nejasné hranice, oblasti bez kontroly. Impéria si činí nové územní nároky. Některá postupují postaru silou, korupcí či manipulací. Trump to chce zas zkusit cestou komodifikace – prostě si nárokované území odkoupit. Navíc se jal přepisovat geografická označení a trestat ty, kdo je nebudou používat.
Snaha pochopit, jak a proč jsou přepisovány mapy, je jen jedním z důvodů, proč jsme se rozhodlx v Existenci zaměřit na geografii. Zároveň se snažíme nastínit, jak etatistická politická kartografie výraznou měrou ovlivňuje vnímání světa a omezuje sociální imaginaci, ignoruje anarchická a anarchistická místa v prostoru a čase a nepřipouští alternativy. Ukazujeme, jak tragicky formovala geopolitika 20. století mentální nastavení nemalé části západní levice, která žije v zajetí bipolárního vidění světa a antiamerikanismu, jenž přehlíží vliv ostatních imperiálních mocností. Není tedy překvapením, že spolu s dalšími voláme po radikální dekolonizaci map, kritické ortografii a alternativních geografiích (včetně té punkové, kterou zmiňujeme v úvodním textu), a to samozřejmě s důrazem na anarchistickou perspektivu.
A3: Tři roky proti imperiální zvůli
Válka slov
Na přelomu prosince a ledna šla do tisku nová kniha z produkce Nakladatelství Anarchistické federace. Nese název Válka slov – zapatistické hnutí a jeho globální přesahy a jejím autorem Petr Profen Mareš, s nímž jsme spolupracovali již před lety v rámci anarchistické revue Existence.
Kniha přibližuje zapatistické hnutí a jeho kulturně sociopolitický experiment probíhající v mexickém Chiapasu od devadesátých let 20. století. Sleduje, jak se z původně malé revoluční indigenní guerilly postupně stalo silné, ale nenásilné sociální hnutí, které svým antineoliberálním étosem ovlivnilo (nejen) radikálně levicově orientovanou scénu i mimo latinskoamerický region. Díky svému příkladu se tak zapatisté stali inspirací pro celé alterglobalizační hnutí nultých let a mnohé další myšlenkové proudy, jako je anarchismus nebo feminismus. A dnes zapatisté stále budují svou politickou autonomii, založenou na komunitárním smýšlení, ekonomické soběstačnosti a ideách decentralizované společnosti, mimo státní struktury.