duben 2022
Toto číslo Existence jsme chtěli původně věnovat situaci v Bělorusku a tomu, jak tamní diktátorský režim Alexandra Lukašenka drtí anarchistické hnutí pronásledováním, mučením a dlouholetými tresty. Nakonec nás ale dohnaly aktuální události, když Vladimir Putin zahájil svou imperiální invazi na Ukrajinu. Dlouho jsme se tedy nerozmýšleli se záměrem zareagovat trochu obsáhleji a za téma Existence jsme zvolili „vzdor invazi“. Je samozřejmě otázka, jak moc budou některé uvedené informace, postřehy a názory aktuální v době, kdy se k nim čtenáři dostanou. A nebojte, na běloruské kamarády a kamarádky nezapomínáme, nakonec svým způsobem zvolené téma souvisí i s nimi, jelikož naděje na porážku Putina je i jejich nadějí na porážku Lukašenka.
Ač ani my jsme si nechtěli do poslední chvíle připustit, že by Putin v takovém rozsahu zaútočil na Ukrajinu, museli jsme tento fakt rychle přijmout, analyzovat souvislosti, pro a proti, konfrontovat naše antimilitaristické principy s realitou a na základě toho zaujmout nějaké stanovisko a také jednat. V tomto čísle Existence se tedy zabýváme jednak tím, jak reagují na válečnou situaci anarchisté a anarchistky na Ukrajině a v Rusku a také jakou podporu dostávají od svých kamarádů a kamarádek ze zahraničí. Zveřejňujeme zevrubnou analýzu vývoje anarchistického a antifašistického hnutí od ukrajinských anarchistů, která vyšla ještě před zahájením invaze. A také se snažíme přiblížit motivace těch anarchistů, kteří se rozhodli bránit invazi se zbraní v ruce, a to včetně zahraničních bojovníků.
Reakce mezinárodního anarchistického hnutí jsou jedním ze stěžejních předmětů našeho zájmu. Právě v nich a jejich analýze vidíme jistou nadčasovost a jistě nebude od věci se k nim někdy v budoucnu vrátit a s odstupem je reflektovat. Po vypuknutí invaze vydalo mnoho skupin svá protiválečná prohlášení. Z nich je ale patrné, že dochází k různým přístupům. Jedni vidí válku jako souboj dvou impérií a vyzývají nijak se jí neúčastnit, druzí reflektují potřebu boje za nezávislost Ukrajiny proti Putinově invazi. Jedni kladou důraz na antimilitaristické zásady, druzí na reálné rozmýšlení konkrétní situace. K tomuto novému rozmýšlení, které je věrné dynamické povaze anarchismu, jsme přistoupili i v úvodním textu, kde se zabýváme potřebou naslouchat anarchistům z Ukrajiny, Ruska a Běloruska, otázkou cíle, jehož je třeba aktuálně dosáhnout (odražení invaze), otázkami budoucnosti Ruska a Ukrajiny (a anarchistického hnutí, které zde působí), stejně jako zbytku Evropy, a to vše bez naivních představ a prázdných hesel, naopak s otázkami, čím můžeme být my sami nápomocní. Existenci rozdílných přístupů se pak snažíme srovnat se sporem v anarchistickém hnutí v době vypuknutí první světové války, kde na sebe narazily rozdílné postoje, na jedné straně reprezentované Malatestou a na druhé Kropotkinem. A opět s vědomím toho, že podobná srovnání v lesčems pokulhávají a výchozí situace nejsou stejné.
Na dalších stránkách Existence přinášíme rozsáhlejší esej našeho sympatizanta nazvanou „Mimo zákon“, k níž bychom sice mohli vznést některé dílčí výhrady, ale to nemá vliv na skutečnost, že je namnoze podnětná. Dále se vracíme k policejnímu zabití Roma Stanislava Tomáše, kde se prokázalo lhaní ze strany rasisticky jednající policie. Těžko se ale spravedlnosti pro Stanislava Tomáše v dohledné době dočkáme.
Z historie anarchistického hnutí připomínáme postavu Anatonia Sota a u nás takřka neznámé, avšak významné povstání v Patagonii, od něhož v loňské roce uplynulo rovných sto let. Letos pak připomínáme 150. výročí sjezdu anarchistické internacionály v Saint-Imier. Právě v tomto švýcarském městečku by se mělo v roce 2023 konat velké anarchistické setkání. Vzpomínáme na osobnosti, které nás v nedávné době opustily – kvůli nemocem a věku, i kvůli útoku ultrapravičáka nebo v souvislosti v Putinovým útokem na Ukrajinu. Samostatný text věnujeme Janu Zajícovi, který se upálil v roce 1969 na protest proti sovětské okupaci Československa a prohlubující se apatii české společnosti.
Připomínáme ne tak vzdálené úspěchy chilských feministek či odpor lidí z kurdského Afrínu, kteří vzdorovali 58 dní útoku technologicky velmi vyspělé a druhé nejmocnější armádě Severoatlantické aliance, při němž padlo na 1500 bojovníků, bojovnic a civilistů. V jednom mezinárodním anarchistickém prohlášení se vracíme k pandemii nemoci covid-19 a nechybí rubrika věnovaná aktivitám Anarchistické federace, stejně jako akcím, které se v uplynulém půlroce konaly v rámci českého antiautoritářského hnutí, včetně těch protiválečných.
Jako vždy tu čtenáři najdou texty posledních šesti vydání nástěnného měsíčníku A3 na témata výsledku parlamentních voleb, nárůstu cen energií, antivaxerského hnutí, potlačeného kazachstánského povstání, projevů vládních konzervativců či souvislosti nacionalismu a války. A na závěr nechybí několik recenzí nejen na publikace vydané v rámci našeho hnutí, například na knihy Petra Kropotkina, na vzpomínku na život v Christianii nebo na práci o zinařské tvorbě.
64 stran A4, doporučený příspěvek na pokrytí nákladů 70 Kč.
PDF ke stažení ZDE.
Verze pro čtečky e-knih a podobná zařízení: EPUB nebo MOBI.
Internetová distribuce: Roleta39