Existence č. 1/2022: Vzdor invazi

Toto číslo Existence jsme chtěli původně věnovat situaci v Bělorusku a tomu, jak tamní diktátorský režim Alexandra Lukašenka drtí anarchistické hnutí pronásledováním, mučením a dlouholetými tresty. Nakonec nás ale dohnaly aktuální události, když Vladimir Putin zahájil svou imperiální invazi na Ukrajinu. Dlouho jsme se tedy nerozmýšleli se záměrem zareagovat trochu obsáhleji a za téma Existence jsme zvolili „vzdor invazi“. Je samozřejmě otázka, jak moc budou některé uvedené informace, postřehy a názory aktuální v době, kdy se k nim čtenáři dostanou. A nebojte, na běloruské kamarády a kamarádky nezapomínáme, nakonec svým způsobem zvolené téma souvisí i s nimi, jelikož naděje na porážku Putina je i jejich nadějí na porážku Lukašenka.

Ač ani my jsme si nechtěli do poslední chvíle připustit, že by Putin v takovém rozsahu zaútočil na Ukrajinu, museli jsme tento fakt rychle přijmout, analyzovat souvislosti, pro a proti, konfrontovat naše antimilitaristické principy s realitou a na základě toho zaujmout nějaké stanovisko a také jednat. V tomto čísle Existence se tedy zabýváme jednak tím, jak reagují na válečnou situaci anarchisté a anarchistky na Ukrajině a v Rusku a také jakou podporu dostávají od svých kamarádů a kamarádek ze zahraničí. Zveřejňujeme zevrubnou analýzu vývoje anarchistického a antifašistického hnutí od ukrajinských anarchistů, která vyšla ještě před zahájením invaze. A také se snažíme přiblížit motivace těch anarchistů, kteří se rozhodli bránit invazi se zbraní v ruce, a to včetně zahraničních bojovníků. Celý příspěvek

Sbohem, Batmane

Příběh Sbohem, Batmane byl napsán v Lamii v roce 2011. Autor scénáře Tasos Theofilou (*1982) chtěl zformulovat postřehy o roli a poslání postmoderního světce a superhrdiny Batmana. Postřehy o tom, jak se zábavní průmysl ve skutečnosti pokouší společensky legitimizovat mechanismus svým způsobem parastátní, který je personifikovaný právě v tomto bizarním a oblíbeném hrdinovi. Zároveň chtěl vyjádřit pár myšlenek ve vztahu k delikventní ekonomice a její roli jako strukturální součásti celkového kapitalistického řádu.

Příběh byl poprvé vydán koncem roku 2013. Na jaře 2017 dostal Tasos od kreslíře Kanellose COB (*1985) mail, v němž našel návrh komiksového zpracování povídky. Batman býval Kanellosovým oblíbencem, jenže jak říká, „jakkoliv cool se může zdát, symbolizuje kapitál. Je republikán. Jako většina superhrdinů…“ Slovo dalo slovo, a aniž by se oba autoři vůbec setkali, na světě byl netradiční komiksový sešit.

Také autor doslovu českého vydání původně řeckého komiksu mluví o postupném odhalování svého dětského hrdiny, aby nakonec konstatoval: „Bruce Wayne představuje to nejhorší z tohoto světa. Koncentrovanou ekonomickou moc, která je založena na vykořisťování pracujících lidí; bezohledný kapitalistický systém, jenž překrucuje svět k obrazu svému – lidé už nejsou bratry a sestrami, ale nelítostnými konkurenty, silnější šlapou po slabších, jedinec se stává atomem, jenž nemá vazbu na nikoho dalšího, solidarita je sprosté slovo… To je obraz Gothemu, to je obraz většiny kapitalistických měst, kde se na jedné straně do nebes vypínají svítící věže miliardářů a korporací a na druhé straně lidé živoří v chudinských čtvrtích a ve slumech. Spásou pak má být milosrdenství boháčů projevující se jejich údajně přirozenou tendencí k charitě a prokapávání bohatství z jejich naditých ranců do zbytku společnosti. Jde ale zase jen o charitu, která upevňuje stávající pořádek a není dostupná nepřizpůsobivým a málo vděčným. Přesně to je role Batmana – samozvaně nedopustit, aby se situace vyhrotila tak, že by poškodila vládnoucí režim a zájmy kapitálu.“

Autorské dvojici komiksu Sbohem, Batmane se povedla důležitá věc: jasně ukázat, že Batman je možná superhrdina, ale superhrdina privilegované třídy. My ostatní jim můžeme být vděční, že ho zmuchlali a odhodili.

Pokud bude z komiksového sešitu nějaký výtěžek, plánuje ho Nakladatelství AF věnovat anarchistům a anarchistkám stíhaným v Řecku.

Tasos Theofilou, Kanellos COB: Sbohem, Batmane. Nakladatelství Anarchistické federace, 2022. 20 stran A4, celobarevné, cena na pokrytí nákladů 65 Kč. K sehnání na distribučních místech nebo v e-shopu Roleta39.

A3: Nacionalismus je bratr války

Na Ukrajině zuří válka. Je nutné odsoudit agresi a oprostit se od nacionalismu, který války jen přiživuje.

Stahujte, tiskněte a šiřte březnové číslo nástěnných novin A3!

Text A3 na afed.cz.

A3 (březen 2022) ke stažení ZDE.

A3: Další vláda na hovno

Každá vláda se znemožní (a že ta nová se o to snaží opravdu od začátku). Kdy už lidé pochopí, že si mají vládnout sami?

Stahujte, tiskněte a šiřte únorové číslo nástěnných novin A3!

Text A3 na afed.cz.

A3 (únor 2022) ke stažení ZDE.

A3: Pandemie sobectví

Ziskuchtivost průmyslu, nekompetentnost vlád a iracionalita antivaxerů brání zvládnutí pandemie. Pomůže jedině společenská solidarita.

Stahujte, tiskněte a šiřte prosincové číslo nástěnných novin A3!

Text A3 na afed.cz.

A3 (prosinec 2021) ke stažení ZDE.

A3: Bídu chudým, prachy bohatým

Miliardáři dál inkasují zisky, zatímco dopady a rizika jejich podnikání nesou pracující, spotřebitelé a celá planeta.

Stahujte, tiskněte a šiřte listopadové číslo nástěnných novin A3!

Text A3 na afed.cz.

A3 (listopad 2021) ke stažení ZDE.

Existenční večírek na téma Pařížská komuna

Ve středu 17. listopadu 2021 se bude po dlouhé odmlce konat tradiční Existenční večírek, který formou diskusního setkání představí nové číslo anarchistické revue Existence. Druhé číslo tohoto roku je věnováno 150. výročí Pařížské komuny, nepřímo se ale dotkneme i tématu čísla předchozího, které vyšlo u příležitosti 100. výročí úmrtí známého anarchistického myslitele Petra Kropotkina, a možná zabrousíme i k dalšímu výročí, které připadá právě na 17. listopad.

Úvodní představení tématu započne v 19.00.

Nejen aktuální číslo, ale i ta starší budou na místě k zakoupení.

InfoPavlač, Roháčova 20, Praha-Žižkov

 

Celý příspěvek

Existence č. 2/2021: Pařížská komuna

První číslo Existence v tomto roce jsme věnovali stému výročí úmrtí anarchistického myslitele Petra Kropotkina a i to druhé je historického rázu – tentokrát jsme se zaměřili na Pařížskou komunu, od jejíhož ustavení uplynulo letos 18. března přesně 150 let. Je pravdou, že této významné a inspirativní události, která je považována za první socialistickou revoluci, jsme se až na pár článků do hloubky nikdy nevěnovali. Naskytla se tedy skvělá příležitost to napravit.

Po úvodním textu k tématu, v němž se mimo jiné zaměřujeme na paralely tehdejšího dění se situací bouřlivého roku 2011, přichází delší shrnutí od našeho oblíbeného anarchistického historika Vadima Damiera. Ten představuje Pařížskou komunu, ale i další pokusy o vyhlášení komuny v jiných městech, v historických souvislostech, stejně jako její vnitřní dynamiku s řadou aspirací a zároveň chyb, k nimž došlo v souvislosti s přílišným spoléháním na zastupitelskou vládu. Tyto chyby mimo jiné rozebírá také Petr Kropotkin v textu, jenž je složen ze tří článků, které napsal u příležitosti 9., 10. a 11. výročí ustavení Komuny. Pro lepší představu o překotném dění oněch slavných dvaasedmdesáti dní, ale i o tom, co jim předcházelo a co následovalo, přinášíme stručnou chronologii toho nejpodstatnějšího. Ideové stránce Komuny se pak věnuje recenze na knihu Kristiny Rossové Komunální přepych. Autorka rozebírá ideový kvas před vyhlášením Komuny a myšlenkový rozvoj po jejím zmasakrování, a to především s ohledem na práce Williama Morrise, Élisée Recluse a Petra Kropotkina. Jako dobové dokumenty přinášíme vzpomínku na anarchistku Louise Michel v okamžiku, kdy stanula před soudem, a Provolání k francouzskému lidu, v němž Komuna představuje svůj federativní program. Krátce se také zastavíme u ohlasu, který měla Komuna v Čechách, a u skutečnosti, že dodnes je mnohým zpátečníkům osinou v zadku. Celý příspěvek