Říjen 2016

U příležitosti 80. výročí začátku Španělské občanské války jsme připravili několik textů, které se k této krátké, ale pro anarchisty důležité epizodě vracejí. Z historického hlediska šlo o jeden z nejrozsáhlejších anarchistických pokusů o realizaci myšlenek svobody a samosprávy. Pokus, který byl nakonec, stejně jako kdekoliv jinde, zvenčí násilím potlačen a utopen v krvi.

Jak píše Deirdre Hogan v této brožuře: „Navzdory limitům průmyslové revoluce ve Španělsku bylo jasně prokázáno, že jsou pracující schopni provozovat továrny, dílny a veřejné služby bez diktátu šéfů a manažerů. Dokázalo se, že anarchistické metody organizace s rozhodováním zdola mohou efektivně fungovat i ve velkém měřítku, včetně koordinace tisíců dělníků napříč mnoha různými městy. Revoluce nám také umožnila spatřit tvořivé a konstruktivní schopnosti obyčejných lidí, kteří získají kontrolu nad svými životy.“

Vedle textu Hogana o průmyslové kolektivizaci během španělské revoluce a úskalích, na které narážela, zde najdete příspěvek od německého anarchosyndikalisty Augustina Souchyho, který nás vrátí ještě před zlomový červenec 1936, aby na dílčích událostech doložil, že vzepětí proti fašistickému puči a zahájení radikálních sociálních změn nepřišlo zničehonic, ale navazovalo na dlouhé roky sociálních bojů, stávek a povstání, a zejména na dlouhodobé budování politických a odborových anarchistických organizací. Skotský anarchista Stuart Christie, který je znám zejména svým neúspěšným pokusem odstranit v 60. letech generála Franca ze světa, přibližuje poněkud tragickou roli mezinárodních brigád ve Španělsku. A na závěr ruský anarchista Vadim Damier glosuje rozpory mezi mýty o anarchistech, které často šíří titulovaní historikové, a archivními dokumenty, které vypovídají o něčem jiném – o odhodlání řadových členů CNT pustit se do sociální revoluce a přetvoření Iberského poloostrova ve svobodné a samosprávné území bez útlaku státu, církve, armády, kapitálu i ústředních výborů komunistických stran řízených z Moskvy.

56 stran A6, 30 Kč