V říjnu 2019 vyšla v našem nakladatelství kniha Vzpomínky anarchistky, jejíž autorkou je Anna Garsjovová. Žila v letech 1902–1994, zažila cara, obě revoluce roku 1917, bolševickou éru i rozpad Sovětského svazu. Jako anarchistka prošla vězením i vyhnanstvím. Pracovala jako zdravotní sestra, ale i jako rytec v tiskárně map. V 60. letech se seznámila s Alexandrem Solženicynem a pomáhala mu zpracovávat a ukrývat materiály pro Souostroví GULAG.

„Pro zvídavého čtenáře i pro historika nejsou nejzajímavější vzpomínky významných postav politické nebo společenské scény, jejichž pozornost nutně poutají události jejich profesionálního života, ale vzpomínky lidí málo známých nebo zcela neznámých, protože ti se nenechávají unést vlastními úspěchy a kariérou, a tak mají možnost pozorněji sledovat lidi a události kolem sebe. Právě v jejich zápiscích, denících a vzpomínkách se uplynulá doba ukáže do všech podrobností, plná maličkostí, ale také myšlenek a nadějí tehdy žijících lidí. K takovým vzácným svědectvím patří vzpomínky Anny Garasjovové, díky kterým lze ruský život v uplynulém 20. století spatřit v novém světle,“ říká v úvodu ke knize její editor.

A v doslovu k českému vydání se mimo jiné dočteme: „Kdo by se unavoval čtením memoárů dejme tomu ušlechtilého francouzského buržoy z konce předminulého století, máme-li před sebou knihu Anny Garasjovové, knihu živou, z masa a krve celého národa? Je až neuvěřitelné, kolik známých i neznámých detailů dokázala v průběhu desetiletí zachytit paměť této unikátní svědkyně ruských dějin! Vedle vlastního nevšedního a poněkud bizarního osudu popsala Anna Garasjovová krutost rolnických povstání proti statkářům i bolševikům, vyvraždění takzvaných „rukojmích“, násilné přesídlení a smrt tisíců Kazachů, útěk komunistického vedení před Hitlerem z Moskvy… Četná fakta ze vzpomínek Garasjovové převzal do svého monumentálního Souostroví GULAG Alexandr Solženicyn, který se s ní přátelil od 60. let. S jistotou můžeme říct, že bez svědectví této skromné stařenky z Rjazaně by Solženicynova obžaloba stalinského systému bývala nikdy nevyzněla natolik otřesně a přesvědčivě.

Teď má konečně český čtenář to štěstí, že se může přímo seznámit s jedním – ne-li hlavním – ze Solženicynových zdrojů. Vzpomínky Anny Garasjovové – vedle dokumentární prózy Trockého, Gidea, Aljachnoviče, Weila, Henijušové, Šalamova – nepochybně patří k tomu nejpůsobivějšímu, co bylo napsáno o sovětském státním kapitalismu a jeho zločinech. O to děsivější je uvědomění si toho, že prvky tehdy založeného policejního státu, včetně „presumpce viny“ pro jeho nepřátele, dodnes přežívají v Rusku a dalších postsovětských zemích. A tak není vůbec náhoda, že proces vykonstruovaný FSB s penzensko-petrohradskou anarchistickou organizací Síť z roku 2019 tolik připomíná rjazaňsko-petrohradskou kauzu sester Garasjovových z roku 1925.“

256 stran A5, doporučený příspěvek na pokrytí nákladů 200 Kč