Petr Kropotkin: Anarchistická etika

U příležitosti 100. výročí úmrtí Petra Kropotkina se Nakladatelství Anarchistické federace rozhodlo pro nové vydání českého překladu jeho textů, které před 21 lety pořídilo legendární nakladatelství Votobia (v devadesátkách soudně popotahované za vydání knihy Vaříme s konopím). Vypravili jsme se tedy za překladatelem – a že to byl neobvyklý výlet a nezapomenutelné dobrodružství, je asi jasné už z informace, kterou o něm lze najít na Wikipedii: „V současné době žije v Hostýnských horách… jako poustevník.“ Dobrodružství mělo šťastný konec – letošní zatím první knižní publikaci Nakladatelství AF s názvem Anarchistická etika. A co v ní najdete?

Vydání Kropotkinových textů v knize Anarchistická etika přináší čtyři jeho práce, které vyjadřují hlavní oblasti Kropotkinova zájmu při jeho uvažování o morálce. První text, Spravedlnost a mravnost, je reakcí na zúžené pojetí darwinismu v jeho dobovém výkladu, které přeceňuje soupeřivou stránku lidské povahy a musí potom mravnost definovat nějakým umělým, vnějším způsobem. Kropotkin důsledně demonstruje přirozenou genezi mravnosti ze základních rysů lidského společenství, jimiž jsou podle něj pojetí pospolitosti, principy spravedlnosti a schopnost sebezapření, sebeovládání, či dokonce sebeobětování ve prospěch druhých. Všechny tyto stavební prvky lidské morálky se utvářely postupným vývojem a mají své prameny již v přirozených společenstvích a modelech chování starších vývojových druhů. Práce představuje v podstatě teoretický základ Kropotkinova pozdějšího díla, zaměřeného téměř výhradně na kritiku takzvaného sociálního darwinismu, jímž je jeho kniha Vzájemná pomoc. Celý příspěvek

97 procent

Recenze na kapesní brožuru Maxe Ščura o událostech v Bělorusku

Když jsem zalistoval v publikaci Statě o revoluci (česky o událostech v Bělorusku) a viděl, že se z většiny skládá z textů, které již dříve vyšly na různých webech, trochu jsem se lekl, že jde jen o jakýsi recyklát a že by možná bylo vhodnější vydat jeden text, jenž by události, které se děly kolem prezidentských voleb v Bělorusku, shrnul a zhodnotil. Jak jsem se ale mýlil. Právě tento formát, tedy soubor chronologicky řazených článků, které vycházely před izmíněnými volbami i po nich, dává krásně nahlédnout do uvažování v Česku žijícího běloruského exulanta Maxe Ščura. Právě v tomto sledu můžeme pozorovat odhady a předpovědi následujícího dění a konfrontovat je s realitou pozdějších dní. A nutno říci, že Maxův vhled do běloruských politických reálií, které pro místního čtenáře nabývají mnohdy naprosto absurdních měřítek, i schopnost tyto skutečnosti analyzovat, dávají na první pohled obyčejným textům v jejich propojení značnou dynamiku a jsou tak i čtenářským zážitkem.

Max žije v Česku od roku 1998 a je blízkým spolupracovníkem Nakladatelství Anarchistické federace, které Statě o revoluci také koncem loňského roku vydalo. Prezidentské volby se v Bělorusku konaly 9. srpna 2020, první text publikovaný v brožuře vyšel původně 17. června. Popisuje chyby věčného prezidenta Lukašenka, jako když popřel existenci covidu, vyhlásil volby na léto a podcenil vliv sociálních sítí. Průzkumy v té době ukazovaly jeho oblíbenost mezi Bělorusy na hodnotě tří procent. Sám sebou si byl ale tak jistý, že neváhal případným oponentům připomenout, jak prezident Uzbekistánu Karymov nechal v roce 2005 postřílet tisíce nespokojenců. Celý příspěvek

Nakladatelství Anarchistické federace na Bookfestu

V sobotu 29. května budeme s distrem na knižním festivalu Bookfest na pražské náplavce. V pestré směsici malých nakladatelů se kromě nás potkáte třeba s Neklidem. A u našeho stánku si budete moct kromě jiného koupit čerstvé číslo časopisu Existence, jehož hlavním tématem je Petr Kropotkin. K dispozici budou také naše stále aktuální brožurky – o situaci v Bělorusku pohledem běloruského básníka Maxe Ščura nebo Anarchismus pro začátečníky.

(A)VOID Floating Gallery, Výtoň, Praha
Sobota 29. května od 12.00

A3: Proti juntě v Myanmaru

Dne 2. června se v Praze koná demonstrace solidarity s protestujícími v Myanmaru.

Stahujte, tiskněte a šiřte květnové číslo nástěnných novin A3!

Text A3 na afed.cz.

A3 (květěn 2021) ke stažení ZDE.

Existence č. 1/2021: Petr Kropotkin

Na letošní rok připadlo hned několik kulatých výročí, a tak jsme se rozhodli, že si je připomeneme. Jedno, sto let od úmrtí anarchistického klasika Petra Kropotkina, jsme dokonce zvolili jako hlavní téma čísla. Kropotkin byl bezesporu jedním z nejvýznamnějších teoretiků anarchismu vůbec a zaslouží si tedy náležitou pozornost. Připomínáme ho vedle toho i vydáním knihy Anarchistická etika a celoročním seriálem textů na webu Anarchistické federace (AF).

Úvodní text tématu představuje velmi stručně Kropotkinův život a jeho stěžejní myšlenky. Rozhodli jsme se, že se nebudeme zabývat rozsahem celého jeho díla, všemi jeho životními peripetiemi a hodnocením vlivu na celosvětové anarchistické hnutí tehdy a dnes či aktuálností některých jeho myšlenek pro dnešní vědu. Soustředíme se spíše na závěrečná léta jeho života a vliv v Česku. V textu od historika anarchismu Vadima Damiera je podrobněji představen Kropotkinův vztah k revolučnímu syndikalismu, který velmi ovlivnil směřování anarchistického hnutí v prvních dekádách 20. století. Obšírně se věnujeme jednomu z největších názorových rozkolů v anarchistickém hnutí, jenž souvisel s příchodem první světové války a postojem k ní. Kropotkin (spolu s dalšími) se vší vervou podpořil Spojence proti německému imperialismu. Mnozí anarchisté a anarchistky, včetně Errica Malatesty, mu v tom oponovali ve jménu internacionalismu a antimilitarismu. S názory obou táborů se můžete seznámit v překladech jejich tehdejších vyjádření. Je to velmi poučné čtení, když si člověk uvědomí, že podobně protichůdné postoje mohou potkat anarchistické hnutí kdykoliv. Po návratu do Ruska, nedlouho před svou smrtí, Kropotkin, věrný opět svým původním anarchistickým postojům, varuje v několika dopisech pracující na Západě před marxistickou diktaturou. Přinášíme jejich překlady, včetně toho, jenž byl adresován pracujícím v Československu, avšak jeho posel, Hugo Sonnenschein, tehdy již bolševik, ho nedoručil v plném znění, kam měl. Zveřejňujeme také dva dopisy z Kropotkinovy pozůstalosti z let 1919 a 1920, které se zřejmě ještě neobjevily ani v anglickém překladu. Reflektujeme vliv Kropotkina na tehdejší i současné české anarchistické hnutí a přinášíme přehledy publikací, které od něj v češtině vyšly. Dále se kropotkinovského tématu týkají dvě recenze, a to na knihu Evoluce a revoluce od Grahama Purchase a na Kropotkinovi věnované číslo kulturního čtrnáctideníku A2, či reportáž z on-line besedy uspořádané k výročí Kropotkinovy smrti nakladatelstvím Neklid.

Celý příspěvek

1. máj: Za oběti zisků průmyslu

Anarchistická federace připravila své prohlášení k Prvnímu máji 2021 formou speciálního čísla nástěnných novin A3.

V pdf si ho můžete stáhnout ZDE a šířit dle vlastního uvážení – výlepem v ulicích, vyvěšením na pracovišti, zanecháním v čekárnách či rozdáváním přímo na 1. máje.

Budeme rádi, když nám o své místní aktivitě napíšete nebo/a zašlete fotografie na mail afed[a]afed.cz.

Text speciálu A3 na afed.cz.

A3: Zemřel Král lichvářů

Lidé umírají ve velkém na covid, zatímco politici se předhánějí v kondolencích kvůli jedné kapitalistické svini.

Stahujte, tiskněte a šiřte dubnové číslo nástěnných novin A3!

Text A3 na afed.cz.

A3 (duben 2021) ke stažení ZDE.

Zemřel Paul Polansky

Paul Polansky se narodil 17. února 1942 v americké Iowě do rodiny německo-českých přistěhovalců. Vystudoval žurnalistiku, historii a rétoriku na univerzitě v Milwaukee. Věnoval se genealogii, což ho zavedlo mimo jiné do Státního oblastního archivu v Třeboni, kde v roce 1992 narazil na rozsáhlou dokumentaci, která se týkala koncentračního tábora v Letech. Věc ho natolik zaujala, že se věnoval jejímu studiu a zároveň, pobouřen tím, že na místě tábora stojí prasečák a představitelům státu je to úplně jedno, ji medializoval, tábor označil za koncentrační a rozpoutal celospolečenskou diskusi. Později vydal k tomuto tématu dvě knihy – Tíživé mlčení (1998) a Bouře (1999). Od roku 1999 se pro OSN věnoval problémům Romů v Kosovu, kde mj. odhalil případy otravy olovem v tamních utečeneckých táborech spravovaných právě OSN. V roce 2004 získal prestižní ocenění The Weimar Human Rights Award za boj za svobodu, rovnost a právo na svobodu slova a respektování práva menšin. Vydal více než padesát knih a básnických sbírek. Zemřel po těžké nemoci v pátek 26. března 2021.

Prvně jsme Paula potkali na přednášce „Holokaust Romů po Česku“, kterou organizovala Antifašistická akce (AFA) v rámci Prvomájových akčních dnů 2013. Jako strhující vypravěč tady představil své zkušenosti z Kosova, kde se po odjezdu z Prahy věnoval pomoci tamním Romům, jejichž situaci neváhal označit za genocidu a také jasně vysvětlil proč. Při té příležitosti se Polansky jel podívat, jak vypadá památník v Letech. Rozčarován z toho, co viděl, napsal článek, jenž pak vyšel na webu antifa.cz. Celý příspěvek

A3: Kapitalismus proti lidem

Průmyslníci vyhlásili v souvislosti s epidemií otevřenou třídní válku proti pracujícím a zbytku společnosti.

Stahujte, tiskněte a šiřte březnové číslo nástěnných novin A3!

Text A3 na afed.cz.

A3 (březen 2021) ke stažení ZDE.