
Paul Polansky se narodil 17. února 1942 v americké Iowě do rodiny německo-českých přistěhovalců. Vystudoval žurnalistiku, historii a rétoriku na univerzitě v Milwaukee. Věnoval se genealogii, což ho zavedlo mimo jiné do Státního oblastního archivu v Třeboni, kde v roce 1992 narazil na rozsáhlou dokumentaci, která se týkala koncentračního tábora v Letech. Věc ho natolik zaujala, že se věnoval jejímu studiu a zároveň, pobouřen tím, že na místě tábora stojí prasečák a představitelům státu je to úplně jedno, ji medializoval, tábor označil za koncentrační a rozpoutal celospolečenskou diskusi. Později vydal k tomuto tématu dvě knihy – Tíživé mlčení (1998) a Bouře (1999). Od roku 1999 se pro OSN věnoval problémům Romů v Kosovu, kde mj. odhalil případy otravy olovem v tamních utečeneckých táborech spravovaných právě OSN. V roce 2004 získal prestižní ocenění The Weimar Human Rights Award za boj za svobodu, rovnost a právo na svobodu slova a respektování práva menšin. Vydal více než padesát knih a básnických sbírek. Zemřel po těžké nemoci v pátek 26. března 2021.
Prvně jsme Paula potkali na přednášce „Holokaust Romů po Česku“, kterou organizovala Antifašistická akce (AFA) v rámci Prvomájových akčních dnů 2013. Jako strhující vypravěč tady představil své zkušenosti z Kosova, kde se po odjezdu z Prahy věnoval pomoci tamním Romům, jejichž situaci neváhal označit za genocidu a také jasně vysvětlil proč. Při té příležitosti se Polansky jel podívat, jak vypadá památník v Letech. Rozčarován z toho, co viděl, napsal článek, jenž pak vyšel na webu antifa.cz. Celý příspěvek




